
Kalendáře, krabice, kazety
Kalendáře
Historický vývoj
Dnešní podoba kalendáře je stará asi 400 let. Jeho historie však sahá ještě dál k počátkům lidské civilizace. Lidé odjakživa hledali způsob jak organizovat svůj život v čase, obzvlášt v hospodářství, učetnicví, majetku, politice. V tomto smyslu zůstal kalendář dodnes neměnný. Problémem však je, že jednotky dne, měsíce a roku jsou jednotky nesouměřitelné, tudíž ani dnes nemáme úplně přesný kalendář.
Účel a využití kalendářů v historii
- od počátku to byl výrobek hromadný, poměrně levný, dostupný širokému okolí
- bylo jej možné koupit na trhu jako zboží běžné potřeby
- první byl objeven v roce 1485 - tehdy jako seznam dnů v roce shodných a neshodných k pouštění žilou (léčebný zákrok - vyrovnání krevního tlaku) tiskl se jako nástěnný kalendář
- kalendáře existovaly již dříve u sakrálních knih - evangeliářů, lekcionářů, žaltářů - bez nich se nemohly obejít, protože obsahovaly jména svatých, ty se vztahovala k určitým dnům - tyto kalendáře byly iluminovány zvěrokruhem a ilustrovány.
- jako blokové knihy tištěné deskotiskem jsou známi už před vynálezem knihtisku
- sloužily zároveň jako kronika rodiny
- hlavním obsahem kalendářů byl výčet dnů, týdnů, měsíců, církevních svátku a nechyběl i piktogram měsíce a jeho fáze, uváděli se i dny výročních trhů
Období po vynálezu Guttenbergově knitisku
Až do Guttenbergova vynálezu knihtisku se používaly pouze ručně psané kalendáře, rozvoj knihtisku umožnil rozšiřování kalendářů. V tištěných kalendářích bývala i četba pro široké vrstvy, označuje se jako kalendář také žánr lidového čtení. Měly i beletrickou část: drobné povídky, básně i příběhy
- v 19. stol, byly vydávány i profesní kalendáře (rolnické lesnické aj.)
- Steinbrenner Jan - V roce 1855 založil ve Vimperku tiskařskou a knihařskou dílnu, později knihárnu a začal vydávat knižní kalendáře
- od roku 1870 vydával modlitební knížky vyvážené do celého světa
- Kalendáře byly vydávány jako brožury
- Modlitební knížky byly vázány do plátna, kůže, slonové kosti, želvoviny, perleti
- Poslední knižní kalendář by ve Vimperku vytištěn roku 1947 a jeho redaktorem byl Jaroslav Seifert
- Dodnes je jedním z největších tiskárenských závodů Kolínská tiskárna
- První nástěnný kalendář zde byl vytištěn roku 1885
- Kalendáře se od počátku dělí na nástenné a knižní - od 16. stol
Stolní a nástěnné kalendáře

- Na tuhé podložce - stojánku
- Skládá se z kalendářového bloku, podložky - stojánku a spojovacího článku - většinou spirály
- Formáty jsou ruzné někdy i netypických tvaru (obdelníkové, čtvercové), postavené na výšku nebo šířku
- Kalendářní blok se tiskne v běžných arších, zpracovává se jako při knižních vazbách stejnými stroji.
- Snášejí se po několika kompletech a páskují po deseti kusech
- Podložka kalendářového bloku - stojánek se zhotovuje:
- Z duplexového kartonu někdy světle zbarveného
- Ze strojní lepenky potažené se založením tónovaným, raženým papírem a vylepené bílým papírem, potahování je možné strojem na knižní desky
- Formát podložky vychází z formátu kalendářového bloku a způsobu zajištění postavení stojanku může být:
- s vysekávací rozkládací rozpěrkou uprostřed stojánku - podložka bude z dvojnásobného formátu bloku
- s rýhovanou širší základnou pro postavení - podložka bude z dvojnásobného formátu blokum zvětšená podle velikosti stojánku
Stolní kalendáře
Zejména týdenní, (někdy i dvoutýdenní), na tuhé podložce-stojánku. Bývá poznámkový (s vymezenou částí na poznámky v kalendáriu u příslušných dnech) a zpravidla s obrázky.
Nástěnné kalendáře
Měsíční, tříměsíční. Nejatraktivnější pro výtvarné zpracování jsou nástěnné kalendáře. Mimo svého věcného poslání plní ještě funkci dekorativní. Celý měsíc se díváme na stejný obrázek s kalendáriem.
Jsou jsou listové nebo blokové
Spirálování
Příprava podložek pro spiralování
- podložka s podpěrkou se po proseknutí vysekávacím strojem přehne přesně v polovině
- perforuje se na straně lomu podložky samostatně perforovacím strojem nebo výrobní linkou
- podložka s rýhovanou základnou se po rýhováni zlomi na polovinu v prostřední rýze
- rýhování se provede současně s řezáním přířezů kruhovými nůžkami
- pro spirálování se perforuje na otevřených částech podložky samostatně nebo v lince
Spirálování kalendářního bloku
- Oříznutý kalendářový blok se u hlavy perforuje hřbetem s většími a větším rozestupem, stejně s perforováním podložky na stejné postavení
- Navlékání spirál na komplet kalendáře a podložky je podle systému:
- ručně - obě části musí být předem perforovány a spirála stočená
- poloautomaticky - obě části musí být předem perforovány, spirála se stáčí a navléká na spirálovacím stroji
- automaticky - obě části kalendáře se vkládají do linky neperforované, všechny operace - perforování, stáčeníspirály, navlékání jsou automatické
Nástěnné kalendáře
jsou listové nebo blokové - na větší tuhé podložce s útržkovým týdenním kalendáriem, někdy i denním
listové nástěnné kalendáře
bývají velkých rozměru s dekorativním a propagačním námětem a poměrně malým kalendáriem
- sešitím drátem shora s plátěným lemováním po předchozím knihařském perforování listu s malými, hustými otvory pro odtrhávání
- plechovým nebo plastovým lemováním po předchozím perforování listů, někdy i bez něj
- spirálováním - podobně jako u stolních kalendářů, listy se perforují jen pro účel spirálování jako u stolních kalendářů
Blokové kalendáře - trhací
sestávají z bloku listů na jeden den, většinou týden a kalendářového pozadí
- Pozadí může být z tlustšího duplexového kartónu nebo z potahované lepenky s nalepenou ilustrací
- Pro upevnění bloku má vyseknutá otvor a dírku na zavěšení
- Blok se zhotoví běžným knihařským způsobem a stroji z tiskových archů nebo složek
- Spojení listu je lepením, ořezávajíse po lepení třínožovou řezačkou
- Sestavení kompletu si provádí uživatel
Kapesní kalendáře a diáře

Společným znakem kapesních kalendářů a diářů je kalendárium rozvržené po týdnech s možností zápisů.
- Kapesní kalendáře jsou knižní zápisníky malých rozměru s kalendáriem po týdnech na stránce nebo dvojstránce.
- Pro malé rozměry se bloky kapesních kalendářů zpracovávají ve vícenásobné produkci až tři najednou (skládání, vkládání, lepení předsádek, snášení,šití).
- U kapesních kalendářů se vkládají dvě složky do sebe na složky po 32 stranách.
- Šije se niťovkami s ručním nakládáním.
- Hřbety bločků se lisují hned po sešití, před klížením.
- Lisuje se po několika blocích najednou.
- Klíži se disperzním lepidlem hromadně, po zaschnutí se oddělují a dosušují v regálu hřbetem nahoru.
- Bločky se oblí ještě před ořezávánim
- Někdy se mírně zaoblují rohy
- Ořízka je barevnná, u luxusních kalendářů zlatá
- Diáře, které mají kalendárium po týdnech na dvojstránce, jsou v rozměrech 45.
- Diářový blok se až po snesení kompletu zpracovává stejným způsobem jako knižní blok.
- Spojování bloku diáře je možné:
- Šitím nitěmi na gáz niťovou
- Lepením po odfrézování hřbetních lomů složek a olemování hřbetu papírem.
- Slepením složek šitých tavnými nitěmi včetně olemování hřbetu
- Hřbetováným, spirálováním nebo kroužkovou mechanikou.
- Oříznuté bloky se dále perforují nebo děrují podle příslušnétechniky, kterou se spojují:
- Hřbetování - bloky se u hřnetové strany perforují obdelníkovámi otvory, do kterých se navléká stočený hřeben z tvrdého plastu na speciální zařízení.
- Spirálování - bloky u hřbetové strany se perforují většími kulatými otvory na běžném perforovacím stroji.
- Kroužková mechanika - bloky se u hřbetové strany děrují čtyřmi otvory podle rozmístění kroužkového mechanismu.
- K děrování se používá speciální vrtačka na papír s dutými vrtáky.
Krabice
- sestavované krabice - rozumíme tím: pevná krabice slepená s jednotlivých lepenkových dílů v přesných rozměrech se zvýšeným krčkem pro nasazování víka
- víko lícuje přesně se spodkem krabice
- potahuje se plátnem nebo papírem
- zhotovuje se s víkem zvlášť nebo s víkem společně
Jednoduché krabice

- Menší krabičky na léčiva, parfumerii, psací prostředky
- Vyrábí se jako skládačky z lepenky nebo kartónu
- Kartón dodávaný buď složený nebo slepený, šitý a složený na plocho
- Mohou být nepotahované i potahované
- Přiříznutý lepenkový díl se nařízne v místech budoucího lomu nožem na lepenku
- Rohové křidélka se mohou úplně vyříznout případně vystřihnout nebo nastřihnout a založit
- Krabice s ponechanými křidélky pro snadnějši zaloŽeni se slepuje disperzním lepidlem, případně se sešívá drátem
- Víko se zhotovuje podobně, hloubka bývá menší a velikost o něco větší, aby se krabice dobře zavírala
Krabice sestavovaná s víkem zvlášť

- Sestavuje se na rovné desce s podloženým papírem
- Používá se hustější disperzní lepidlo
- K základnímu dílu se přisazují boční díly - nejprve dva kratší přesně na šířku dna a pak delší, které přesahují přes kratší boční díly
- Slepené boky krabice se přes hrany zajistí přelepením hnědou lepící páskou
- Po zaschnutí bočních hran je vhodné oblepit páskou i hrany u dna
- Víko se stavuje stejně
- Spodní část krabice je před vlepením krčku potřeba vylepit vložkami ze slabé lepenky
- Krček ze čtyř lepenkových dílů tloušťky 2 mm bude vyčnívat ze spodku krabice 15 až 20 mm
- Potahuje se plátnem hladkých druhů
- U krčku se plátno zatlači na hranu obvodových lepenek a pak teprve založi na vnitřní straně
- Delší boky se potahují s odsazením od rohů 2 mm se záložkou 8 až 10 mm přes krčeka dno
- Nakonec se kostkou přehladí přes papír celý potah a znovu se vytvaruje oblast krčku
- Víko se potahuje podobným způsobem
- Vnější dno spodku krabice se potáhne papírem s odsazením 5 až 10 mm na všech stranách
Krabice sestavovaná s víkem společně
- Základní díly spodek krabice a víko se sestavují stejně jako u sestavování krabice s víkem zvlášť
- Sestavíme a potáhneme spodek krabice i víko na třech stranách bez krčku
- Obě části se spojí plátěným kloubem, který tvoří zároveň potah čtvrté strany spodku a potah i výlep čtvté části víka
Zdroj. http://www.boxmaker.cz/informace/katalog/03-krabice-s-vikem/
Kazety
- jsou ozdobné skříňky prouchování šperků, upomínkových předmětů, dopisů, vyznamenáni apod.
- zhotovují se a zdobí podle účelu a použiti
- potah i vylepení (vypouzdření) většinou s vycpávkou je hodnotnějších materiálů kůže pergamenu, Sametu, hedvábí
- podle účelu může mít kazeta i tvar (pravoúhlý, šestinebo, osmiboký, válcový, oválný nebo napodobující jiné předměty jako knihu, kufr apod.)
- můžou míti ruzně uzávěry a kování
- základní surovina pro skelet je šedá lepenka
Jednoduché kazety
- Dvoustěnná kazeta se snímacím víkem - použije se tlustší lepenka a uřizne se základní díl -
dno v potřebných rozměrech, boční díly jsou ze dvojitých lepenek, vnitřní nižší vnější vyšší
- Víko je ze stejně tlusté lepenky ze dvou dílů slepených k sobě, díly mohou být stejně velké, které oba zapadají do odsazení spodní části nebo vrchní větší, kdy přečnívá menší obvodovou lepenku
- Při slepování lepenkových dílů se používá hustší klih nebo disperzní lepidlo a slepené díly se lisují
- spodní díl kazety se sestavuje podobně jako sestavovaná krabice, že se jednotlivé boční díly po namazání při krajích ke dnu a k sobě, zajišťují se papírovou lepící páskou
- kazeta se potahuje papírem, koženkou, kůží, pergamenem
Vylepení:
- přířezy se potahují většinou textilem, buď jednotlivé díly nebo častěji už sestavovaná kazeta
- polštářování se provádí většinou molitanem
- Víko se potahuje jedním přířezem potahovaného materiálu se založenímna vnitřní straně
- Držátko se může slepit z několika čtverečků lepenky po oříznutí se potahuje materiálem z jednoho kusu, se založím na spodní straně, kterou se pak přilepí k víčku
- Podobně je možné udělat "nožičky" a přilepit je ke dnu