Kalendáře, krabice, kazety


Kalendáře

Historický vývoj

Dnešní podoba kalendáře je stará asi 400 let. Jeho historie však sahá ještě dál k počátkům lidské civilizace. Lidé odjakživa hledali způsob jak organizovat svůj život v čase, obzvlášt v hospodářství, učetnicví, majetku, politice. V tomto smyslu zůstal kalendář dodnes neměnný. Problémem však je, že jednotky dne, měsíce a roku jsou jednotky nesouměřitelné, tudíž ani dnes nemáme úplně přesný kalendář.

Účel a využití kalendářů v historii

  • od počátku to byl výrobek hromadný, poměrně levný, dostupný širokému okolí
  • bylo jej možné koupit na trhu jako zboží běžné potřeby
  • první byl objeven v roce 1485 - tehdy jako seznam dnů v roce shodných a neshodných k pouštění žilou (léčebný zákrok - vyrovnání krevního tlaku) tiskl se jako nástěnný kalendář
  • kalendáře existovaly již dříve u sakrálních knih - evangeliářů, lekcionářů, žaltářů - bez nich se nemohly obejít, protože obsahovaly jména svatých, ty se vztahovala k určitým dnům - tyto kalendáře byly iluminovány zvěrokruhem a ilustrovány.
  • jako blokové knihy tištěné deskotiskem jsou známi už před vynálezem knihtisku
  • sloužily zároveň jako kronika rodiny
  • hlavním obsahem kalendářů byl výčet dnů, týdnů, měsíců, církevních svátku a nechyběl i piktogram měsíce a jeho fáze, uváděli se i dny výročních trhů

Období po vynálezu Guttenbergově knitisku

Až do Guttenbergova vynálezu knihtisku se používaly pouze ručně psané kalendáře, rozvoj knihtisku umožnil rozšiřování kalendářů. V tištěných kalendářích bývala i četba pro široké vrstvy, označuje se jako kalendář také žánr lidového čtení. Měly i beletrickou část: drobné povídky, básně i příběhy

  • v 19. stol, byly vydávány i profesní kalendáře (rolnické lesnické aj.)
  • Steinbrenner Jan - V roce 1855 založil ve Vimperku tiskařskou a knihařskou dílnu, později knihárnu a začal vydávat knižní kalendáře
  • od roku 1870 vydával modlitební knížky vyvážené do celého světa
  • Kalendáře byly vydávány jako brožury
  • Modlitební knížky byly vázány do plátna, kůže, slonové kosti, želvoviny, perleti
  • Poslední knižní kalendář by ve Vimperku vytištěn roku 1947 a jeho redaktorem byl Jaroslav Seifert
  • Dodnes je jedním z největších tiskárenských závodů Kolínská tiskárna
  • První nástěnný kalendář zde byl vytištěn roku 1885
  • Kalendáře se od počátku dělí na nástenné a knižní - od 16. stol

Stolní a nástěnné kalendáře

  • Na tuhé podložce - stojánku
  • Skládá se z kalendářového bloku, podložky - stojánku a spojovacího článku - většinou spirály
  • Formáty jsou ruzné někdy i netypických tvaru (obdelníkové, čtvercové), postavené na výšku nebo šířku
  • Kalendářní blok se tiskne v běžných arších, zpracovává se jako při knižních vazbách stejnými stroji.
  • Snášejí se po několika kompletech a páskují po deseti kusech
  • Podložka kalendářového bloku - stojánek se zhotovuje:
    • Z duplexového kartonu někdy světle zbarveného
    • Ze strojní lepenky potažené se založením tónovaným, raženým papírem a vylepené bílým papírem, potahování je možné strojem na knižní desky
  • Formát podložky vychází z formátu kalendářového bloku a způsobu zajištění postavení stojanku může být:
    • s vysekávací rozkládací rozpěrkou uprostřed stojánku - podložka bude z dvojnásobného formátu bloku
    • s rýhovanou širší základnou pro postavení - podložka bude z dvojnásobného formátu blokum zvětšená podle velikosti stojánku

Stolní kalendáře

Zejména týdenní, (někdy i dvoutýdenní), na tuhé podložce-stojánku. Bývá poznámkový (s vymezenou částí na poznámky v kalendáriu u příslušných dnech) a zpravidla s obrázky.

Nástěnné kalendáře

Měsíční, tříměsíční. Nejatraktivnější pro výtvarné zpracování jsou nástěnné kalendáře. Mimo svého věcného poslání plní ještě funkci dekorativní. Celý měsíc se díváme na stejný obrázek s kalendáriem.

Jsou jsou listové nebo blokové

Spirálování

Příprava podložek pro spiralování

  • podložka s podpěrkou se po proseknutí vysekávacím strojem přehne přesně v polovině
  • perforuje se na straně lomu podložky samostatně perforovacím strojem nebo výrobní linkou
  • podložka s rýhovanou základnou se po rýhováni zlomi na polovinu v prostřední rýze
  • rýhování se provede současně s řezáním přířezů kruhovými nůžkami
  • pro spirálování se perforuje na otevřených částech podložky samostatně nebo v lince

Spirálování kalendářního bloku

  • Oříznutý kalendářový blok se u hlavy perforuje hřbetem s většími a větším rozestupem, stejně s perforováním podložky na stejné postavení
  • Navlékání spirál na komplet kalendáře a podložky je podle systému:
    • ručně - obě části musí být předem perforovány a spirála stočená
    • poloautomaticky - obě části musí být předem perforovány, spirála se stáčí a navléká na spirálovacím stroji
    • automaticky - obě části kalendáře se vkládají do linky neperforované, všechny operace - perforování, stáčeníspirály, navlékání jsou automatické

Nástěnné kalendáře

jsou listové nebo blokové - na větší tuhé podložce s útržkovým týdenním kalendáriem, někdy i denním

listové nástěnné kalendáře

bývají velkých rozměru s dekorativním a propagačním námětem a poměrně malým kalendáriem

  • knihařská úprava může být:
    • sešitím drátem shora s plátěným lemováním po předchozím knihařském perforování listu s malými, hustými otvory pro odtrhávání
    • plechovým nebo plastovým lemováním po předchozím perforování listů, někdy i bez něj
    • spirálováním - podobně jako u stolních kalendářů, listy se perforují jen pro účel spirálování jako u stolních kalendářů
  • všechny druhy těchto kalendářů se opatřují závěsnými prvky
  • listové kalendáře mohou mít také pozadí, které je většinou stejného formátu, někdy na spodní straně větší pro vytištění firmy nebo reklamy
  • pozadí bývá z tužšího duplexového nebo podle náročnosti zaspeciálniho kartonu
  • technologické zpracování kalendáře je běžnými knihařskými stroji - řezačkami, snášecími stroji na listy, perforýrkami nebo speciálními stroji např. pro lemování a uzavíráníbloku lemovacím plechem nebo strojem na perforování, sešívánía lemování
  • Spirálování je stejné jako u stolních kalendářů - ručně nebo strojem
  • Blokové kalendáře - trhací

    sestávají z bloku listů na jeden den, většinou týden a kalendářového pozadí

    • Pozadí může být z tlustšího duplexového kartónu nebo z potahované lepenky s nalepenou ilustrací
    • Pro upevnění bloku má vyseknutá otvor a dírku na zavěšení
    • Blok se zhotoví běžným knihařským způsobem a stroji z tiskových archů nebo složek
    • Spojení listu je lepením, ořezávajíse po lepení třínožovou řezačkou
    • Sestavení kompletu si provádí uživatel

    Kapesní kalendáře a diáře

    Společným znakem kapesních kalendářů a diářů je kalendárium rozvržené po týdnech s možností zápisů.

    • Kapesní kalendáře jsou knižní zápisníky malých rozměru s kalendáriem po týdnech na stránce nebo dvojstránce.
    • Pro malé rozměry se bloky kapesních kalendářů zpracovávají ve vícenásobné produkci až tři najednou (skládání, vkládání, lepení předsádek, snášení,šití).
    • U kapesních kalendářů se vkládají dvě složky do sebe na složky po 32 stranách.
    • Šije se niťovkami s ručním nakládáním.
    • Hřbety bločků se lisují hned po sešití, před klížením.
    • Lisuje se po několika blocích najednou.
    • Klíži se disperzním lepidlem hromadně, po zaschnutí se oddělují a dosušují v regálu hřbetem nahoru.
    • Bločky se oblí ještě před ořezávánim
    • Někdy se mírně zaoblují rohy
    • Ořízka je barevnná, u luxusních kalendářů zlatá
    • Diáře, které mají kalendárium po týdnech na dvojstránce, jsou v rozměrech 45.
    • Diářový blok se až po snesení kompletu zpracovává stejným způsobem jako knižní blok.
    • Spojování bloku diáře je možné:
      • Šitím nitěmi na gáz niťovou
      • Lepením po odfrézování hřbetních lomů složek a olemování hřbetu papírem.
      • Slepením složek šitých tavnými nitěmi včetně olemování hřbetu
      • Hřbetováným, spirálováním nebo kroužkovou mechanikou.
    • Oříznuté bloky se dále perforují nebo děrují podle příslušnétechniky, kterou se spojují:
      • Hřbetování - bloky se u hřnetové strany perforují obdelníkovámi otvory, do kterých se navléká stočený hřeben z tvrdého plastu na speciální zařízení.
      • Spirálování - bloky u hřbetové strany se perforují většími kulatými otvory na běžném perforovacím stroji.
      • Kroužková mechanika - bloky se u hřbetové strany děrují čtyřmi otvory podle rozmístění kroužkového mechanismu.
      • K děrování se používá speciální vrtačka na papír s dutými vrtáky.

    Krabice

    • sestavované krabice - rozumíme tím: pevná krabice slepená s jednotlivých lepenkových dílů v přesných rozměrech se zvýšeným krčkem pro nasazování víka
    • víko lícuje přesně se spodkem krabice
    • potahuje se plátnem nebo papírem
    • zhotovuje se s víkem zvlášť nebo s víkem společně

    Jednoduché krabice

    • Menší krabičky na léčiva, parfumerii, psací prostředky
    • Vyrábí se jako skládačky z lepenky nebo kartónu
    • Kartón dodávaný buď složený nebo slepený, šitý a složený na plocho
    • Mohou být nepotahované i potahované
    • Přiříznutý lepenkový díl se nařízne v místech budoucího lomu nožem na lepenku
    • Rohové křidélka se mohou úplně vyříznout případně vystřihnout nebo nastřihnout a založit
    • Krabice s ponechanými křidélky pro snadnějši zaloŽeni se slepuje disperzním lepidlem, případně se sešívá drátem
    • Víko se zhotovuje podobně, hloubka bývá menší a velikost o něco větší, aby se krabice dobře zavírala

    Krabice sestavovaná s víkem zvlášť

    • Sestavuje se na rovné desce s podloženým papírem
    • Používá se hustější disperzní lepidlo
    • K základnímu dílu se přisazují boční díly - nejprve dva kratší přesně na šířku dna a pak delší, které přesahují přes kratší boční díly
    • Slepené boky krabice se přes hrany zajistí přelepením hnědou lepící páskou
    • Po zaschnutí bočních hran je vhodné oblepit páskou i hrany u dna
    • Víko se stavuje stejně
    • Spodní část krabice je před vlepením krčku potřeba vylepit vložkami ze slabé lepenky
    • Krček ze čtyř lepenkových dílů tloušťky 2 mm bude vyčnívat ze spodku krabice 15 až 20 mm
    • Potahuje se plátnem hladkých druhů
    • U krčku se plátno zatlači na hranu obvodových lepenek a pak teprve založi na vnitřní straně
    • Delší boky se potahují s odsazením od rohů 2 mm se záložkou 8 až 10 mm přes krčeka dno
    • Nakonec se kostkou přehladí přes papír celý potah a znovu se vytvaruje oblast krčku
    • Víko se potahuje podobným způsobem
    • Vnější dno spodku krabice se potáhne papírem s odsazením 5 až 10 mm na všech stranách

    Krabice sestavovaná s víkem společně

    • Základní díly spodek krabice a víko se sestavují stejně jako u sestavování krabice s víkem zvlášť
    • Sestavíme a potáhneme spodek krabice i víko na třech stranách bez krčku
    • Obě části se spojí plátěným kloubem, který tvoří zároveň potah čtvrté strany spodku a potah i výlep čtvté části víka

    Zdroj. http://www.boxmaker.cz/informace/katalog/03-krabice-s-vikem/

    Kazety

    • jsou ozdobné skříňky prouchování šperků, upomínkových předmětů, dopisů, vyznamenáni apod.
    • zhotovují se a zdobí podle účelu a použiti
    • potah i vylepení (vypouzdření) většinou s vycpávkou je hodnotnějších materiálů kůže pergamenu, Sametu, hedvábí
    • podle účelu může mít kazeta i tvar (pravoúhlý, šestinebo, osmiboký, válcový, oválný nebo napodobující jiné předměty jako knihu, kufr apod.)
    • můžou míti ruzně uzávěry a kování
    • základní surovina pro skelet je šedá lepenka

    Jednoduché kazety

    • Dvoustěnná kazeta se snímacím víkem - použije se tlustší lepenka a uřizne se základní díl - dno v potřebných rozměrech, boční díly jsou ze dvojitých lepenek, vnitřní nižší vnější vyšší
      • Víko je ze stejně tlusté lepenky ze dvou dílů slepených k sobě, díly mohou být stejně velké, které oba zapadají do odsazení spodní části nebo vrchní větší, kdy přečnívá menší obvodovou lepenku
      • Při slepování lepenkových dílů se používá hustší klih nebo disperzní lepidlo a slepené díly se lisují
      • spodní díl kazety se sestavuje podobně jako sestavovaná krabice, že se jednotlivé boční díly po namazání při krajích ke dnu a k sobě, zajišťují se papírovou lepící páskou
      • kazeta se potahuje papírem, koženkou, kůží, pergamenem

      Vylepení:

      • přířezy se potahují většinou textilem, buď jednotlivé díly nebo častěji už sestavovaná kazeta
      • polštářování se provádí většinou molitanem
      • Víko se potahuje jedním přířezem potahovaného materiálu se založenímna vnitřní straně
      • Držátko se může slepit z několika čtverečků lepenky po oříznutí se potahuje materiálem z jednoho kusu, se založím na spodní straně, kterou se pak přilepí k víčku
      • Podobně je možné udělat "nožičky" a přilepit je ke dnu