Lakování a laminace


Tenká vrstva na povrchu tiskoviny ochrání tiskovinu před mechanickým poškozením např. poškrábáním, oděrem, otisky prstů, vlkostí a světlem což prodlužuje životnost tiskoviny. Při laminaci je na prvch aplikována tenká vrstva polymerní folie. Vrstva laku je obvykle menší než tlousťka laminovací folie.


Proč se lakuje

  • Zlepšení užitkové a ochranné funkce - před mechanickým poškozením, poškrábáním při dalším zpracováni i transportu, zašpinění, otisky prstů, protiskluzné vlastnosti, možnosti zvýšit rychlost při automatickém další zpracování, balení...
    - Pevnost v oděru (obálky, etikety, obaly)
    - Ochrana před chemickými vlivy, kontaktem s náplní a mastnou pokožkou,
    - Ochrana proti vlhkosti a UV záření
  • zlepšení estetického vzheldu - lesklý nebo matný vzhed v plní ploše nebo na vybraných částech
    - zhodnocení polygrafického výrobku
    - spojení kvality tisku a výrobku
  • Úprava - bodoví a parciální lakování, efekt matového laku, barevný lak, speciální efekty stuhlé kapky, pomerančové kůže
  • Sušení - přelakování čerstvé barvy, snížení množství prášku následné zpracování.
  • Zlepšení marketingových možností - velkoplošné tisky pro použití v exteriérech, rozšíření sortimentu produktů
  • Zvládnutí tlaku na zkracování času výroby a zvyšování výkonu
  • Využití časových a ekonomických výhod vzhledem k inline zpracování
  • Aplikace disperzních laků a UV laků přináší úsporu času a nákladů
  • <
doba s lakováním doba bez lakováním Příprava Tisk Sušení 0 hod 1 hod 2 hod 3 hod
Porovnání průběžného času zakázky: 4 barvy náklad 5000

Co se lakuje

Tisk akcidence: výroční zprávy, luxusní prospekty, plakáty, firemní desky, kalendáře, katalogy módního zboží a šperků, skla
Obaly: krabice na software, CD-Rom a vkládané tiskoviny do CD, průhledné obaly - blistry, balící papír, obaly na kosmetiku
Etikety: samolepící etikety, lisované (in-mould), on-label-look (plast), etikety lepené za vlhka

Jsou dnes součástí obálek časopisů, přebalů, potahů knih. Pro knihařské účely se zušlechťují tištěné potahy pro tuhé vazby nebo obálky pro měkké vazby, knižní přebaly, pro kartonáž skládačky, hrací karty, pohlednice apod. Lakování a laminování obalů na balení potravin, léčiv a kosmetiku zvyšuje ochranu zboží uvnitř vůči vlivům okolního prostředí i proti pronikání pachů a aromatických látek obalem.

Co je inline lakování a zpracování?

Operace inline zpracování mohou být provedeny při jednom průchodu strojem na konci tiskové jednotky, kdežto offline lakování není součástí stroje a provádí se jinde.

Hospodárnost na základě:

  • Úspory času a výrobních náklad ů na základě jediného pracovního postupu (inline)
  • Efektivního sušení pro ještě rychlejší dokončující zpracování
  • Speciálního lakování inline - lakování s metalickými pigmenty a blistry
  • Redukování výrobního rizika, méně makulatury

Lakování

Na povrch tiskoviny se nanáší médium, které po zaschnutí tvoří film ten tiskovinu chrání a zároveň vytváří různé efekty (můžeme např. lakovat jen určité části tiskoviny) Lak lze nanášet na zaschlou tiskovou barvu a nebo také na nezaschlou tiskovou barvu. Používají se tři technologie lakování. Musíme už předem počítat s tím, že se tiskovina bude lakovat a zvolit takové barvy, které po nalakování nebudou působit problémy. Používají se tři technologie lakování:

Podíl sušiny či podíl filmové složky představuje vlastnost, kolik % zůstává po zaschnutí povrchu lakového filmu. Např. 50% polovina objemu naneseného laku. 100% znamená, že nanesený film je po vývrzení stejně silný jako v tekutém stavu při nanášení.

Tiskový lak / Olejové laky

Nejjednodušší lakování tiskovin, má jednoduchou aplikaci, protože se používá jako tisková barva. Doba zasychání je asi 2 hodiny podle obsahu sušidel. Tiskové laky jsou dodávány v matném a lesklém provedení. U tohoto druhu lakování není v některých případech estetický efekt příliš patrný, používá se většinou k dokonalé fixaci tiskových barev, např. u etiket.

  • Obsahuje 50-60% sušiny
  • v podstatě stejné složení jako tiskové barvy, neobsahují barevné pigmenty.
  • složení: tvrdé pryskyřice, alkydové pryskyřice, rostlinné a minerální oleje, aditiva, sušidla.
  • mohou být lesklé, matné, oděruodolné, barevné, parfémované nebo metalické
  • aplikují se z barevníku tiskového stroje
  • aplikace dvěma způsoby:
    • mokrá do suché - po vytištění a zaschnutí prochází zakázka strojem znovu
    • mokrá do mokré - lak je nanesen hned při prvním průchodu strojem na konci stroje, nečeká se na zasychání
  • snadno aplikovatelné, ale dosahují jen omezeného stupně lesku (použití jen pro standardní zušlechtění)
  • zasychají zapíjením a oxypolymerací (minerální oleje penetrují do papíru, na povrchu vznikne gel, ten se sesíťuje)
  • použití v ofsetu a sítotisku
  • Nevýhoda:
    • Žloutnou během sušení.
    • Riziko slepení archů při vyhledávání vzhledem k lepivosti laku, lze ale odstranit slabým práškováním.

    Disperzní laky

    U disperzního laku není možné dosáhnout příliš vysokého lesku, protože malá vrstva laku má tendenci kopírovat drobné nerovnosti potištěného archu papíru. (Disperzním lakem jsou lakovány například krabičky na cigarety.) Případně je možné plošné přelakování pomocí samostatné většinou off-line lakovací jednotky UV lakem.

    Používá se naředěný vodou (na vodní bázi, disperze). Jednoduchá aplikace, ekologická nezávadnost, oděruvzdornost a poměrně vysoký estetický efekt zejména na lesklých a hladkých papírech. Nevýhodou tohoto laku je, že papíry s nízkou plošnou hmotností, které mají tendenci nadměrně přijímat vlhkost se mohou vlnit.

    Schnutí lze urychlit pomocí přívodu teplého vzduchu ve vykladači tiskového stroje. Doba schnutí přibližně pět minut. Zasychá fyzikálním způsobem, odpařením rozpouštědla (vody)..

    • Obsah sušiny je 30 – 45%
    • složení: polymerní disperze ve vodě, disperze vosků, povrchově aktivní látky, odpěňovací příměsi, aditiva
    • stejně jako u tiskových laků se vyrábí v mnoha druzích
    • nanáší se vlhčícím systémem (2–4g/m2), barevníkem (2–10 g/m2) nebo přes lakovací jednotku (8–25 g/m2)
    • barvy na které tento lak nanáším musí mít co nejméně vosků, silikonů a Ph 8-9 (odolné vůči alkáliím)
    • Lak se skládá ze syntetických polymerních částic, které jsou dobře rozpustné ve vodě. Filmotvorné složky, smáčedla a odpěňovače,
    • po odpaření vody vzniká pevný film
    • kvůli velkému obsahu vody jsou vhodné pro papíry nad 90 g/m2, u etiketových nad 75 g/m2 (u lehčích může dojít ke zvlnění)
    • disperzními laky lze nanášet vonné látky
    • Maximální možná vrstva laku nanášená tímto způsobem je však poměrně malá - nelze nanášet moc velké vrstvy
    • suší se infračerveným zářením a horkým vzduchem
    • problémy: pomerančová kůra, krakulování (popraskání), u lakování metalickýc barev rezavé fleky

    UV laky

    Je nejmodernějším způsobem lakování. Nanesený film je po vývrzení stejně silný jako v tekutém stavu při nanášení. Tato vlastnost a příznivá cena způsobuje, že tento typ lakování patří k nejvyhledávanějším. Vývrzený lak je vysoce lesklý, omyvatelný, odolný proti vodě, odolává mechanickému poškození a zvyšuje životnost tiskoviny.

    Lak je složen z roztoku monomerů a oligomerů s obsahem fotoiniciátorů a je vytvrzován po nanesené na papír pomocí UV zářiče.

    Další vlastností UV laku je snadné lepení a možnost využití odřezu při recyklaci. Při aplikaci UV laku musí být barva dostatečně zaschlá a také se musí použ̌ívat barvy určené k lakování jinak může dojít ke změně odstínu barvy. V tekutém stavu před vytvrzením je lak škodlivý a proto se nedoporučuje ho používat pro potravinové obaly. vytvrzený lak je pak již̌ bezpečný. Optimální nános laku je 4-5 g/m.

    Vysoká míra adheze k potiskovaným materiálům a ultrarychlý proces schnutí.

    • Obsah sušiny je 100%
    • obsahují fotoiniciátor, na něž při lakování působí UV záření-fotoiniciátor se díky chemické reakci rozkládá a dochází k polymerizaci (vytvrzení)
    • tyto laky jsou suché za několik desetin sekundy, mají vysoký lesk, lze nanést velké vrstvy, jsou odolné proti vodě a špíně, zvyšují životnost tiskovin
    • UV laky nesmějí přijít do styku s ofsetovými barvami, dokud nejsou zcela zaschlé, proto se pro lakování UV laky používá samostatný stroj
    • lakovat můžu celoplošně i parciálně
    • nanáší se na natírané a hladké papíry (nesmí se vsakovat)
    • přímé lakování jen na UV tvrditelné barvy, jinak se doporučuje oddělení disperzním lakem (primerem)
    • problémy: může nastat neodstatečné protvrzení do hloubky, lepivý povrch, špatná přilnavost laku k tiskovině, praskání, nerovnoměrné pokrytí...
    • kationtový polymerace

    Parciální lakování:

    • zvýraznění pouze některých částí stránky
    • lze provádět všemi technologiemi, nejčastěji se ale provádí UV lakem nanášeným sítotiskem-tento způsob umožňuje nanášení velkých vrstev laku (až 16 g/m2)
    • lak se nanáší např. pomocí vyřezávaného ofsetového gumového potahu nebo fotopolymerní formou (jako flexotisková)

    Speciální laky:

    • parfémované, někdy označované jako laky "voňavé" - do laku jsou vmíchány mikrokapsle s určenou vůní
    • metalické - obsahující práškový pigment kovů, vyvolávající efekt stříbra, zlata atd.
    • perleťové laky - vyrobené s drcených mušlí

    Způsoby aplikace laků

    Lakování lze provádět různými tiskovými technikami zejmé na ofsetem, knihtiskem a sítotiskem.

    Lakuje se buď:

    In-line

    Přímo v tiskovém stroji při tisku zakázky na poslední tiskové jednotce, jedná se o lakování přímé

    Off-line

    Mimo tiskový stroj po dokonalém zaschnutí tiskové barvy, jedná se o nepřímé lakování. K lakování lze používat klasický tiskový stroj nebo speciální lakovací stroj. Přímým způsobem lze lakovat i UV lakem za předpokladu, že tiskový stroj je vybaven UV sušícím zařízení ma tiskové barvy jsou určeny pro UV schnutí. Lakovat lze celoplošně nebo parciálně (na předem určených místech).

    Srovnání laků

    Tiskový lak Disperzní lak UV lak
    Princip sušení chemickou oxidací fyzikálně odpařováním chemická polymerizace
    Čas sušení > 2h20 - 30 s< 1 sek
    Podíl filmové složky / sušiny 50 - 60%30 - 45%100%
    Penetrace dobrádobrámalá
    Body lesku až 65až 80až 95

Laminování

Způsob zušlechťování většinou potisknutelného materiálu nanesením průhledné plastové fólie. Používá se polyesterová nebo polypropylenová fólie. Laminovat lze jednostranně nebo oboustranně.
V České republice jsou nejvíce používány první dvě technologie, tedy laminování za tepla a laminování za studena. Mimo to lze laminovat i prostřednictvím UV lepidla. Dokonalé přilnutí fólie na substrát umožňují speciální lepidla na rozpouštědlové nebo vodní bázi.

Laminace zvyšuje výdržnost tiskoviny - chrání ji proti vlhkosti, odření, UV záření a dalším vlivům.

Laminace zpevňuje povrch, což se využívá zejména u potravinářských produktů.

Laminace za tepla (termolaminace)

Na plastovou fólii je naneseno speciální lepidlo, které je na tiskovině za vysokého tlaku vytvrzeno tepelným zdrojem při teplotě 90 až 120 °C. Tím jsou zejména vyhřívané válce nebo pevné vyhřívané tělesa. Vzhledem k fyzikálnímu namáhání potiskovaného materiálu lze takto laminovat papíry až od cca 90 g/m2.
Rizikem bývá možnost změny odstínu tiskové barvy pod laminací vlivem zvýšené teploty, proto se doporučuje používat takové barvy, které jsou k tomu určeny výrobcem. Povrchy určené k laminaci musí být dokonale zbaveny prachu a nesmí obsahovat poprašovací prášek. Výhodou této laminace je zejména rychlost jejího provedení a možnost okamžitého dalšího zpracování, nevýhodou jsou její vyšší ekonomické náklady než u ostatních druhů.

Laminování za studena

Používá se k fixaci polypropylenová fólie opatřená lepidlem. Fólie může být opatřena i samolepící vrstvou, nebo může být na fólii nanesena až těsně před laminací. Rizikovým faktorem je možnost kroucení papíru vlivem obsahu vody v lepidle, proto se doporučuje zpracovávat na tužší papíry až od cca 115 g/m2.

Suchá

Při použití samolepící fólie se jedná o suchou laminaci. Na tiskovinu se lepí čirá samolepící folie. Samolepící fólie je fixována tlakem nebo mezi válci fólie s disperzním lepidlem bývá nejprve předsušena a pak pomocí válcového systému zafixována. Používá se lesklá či matná fólie.

  • suchá laminace umožňuje jak jednostrannou, tak oboustrannou laminaci.
  • laminovací fólie je opatřena samolepící vrstvou, aplikuje se tlakem-film, na němž je nanesené lepidlo, se odvíjí z role, společně s filmem se uvnitř laminátoru otáčí tlakový válec a přenáší fólii na materiál vložený mezi válce
  • používá se u malonákladové výroby (je pomalá a dražší než jiné typy laminací).
  • Uplatnuje se třeba u posterů u velkoformátových inkoustových tiskáren
  • jeden z válců je temperován až na 40 stupňů, což umožňuje dokonalé přilnutí filmu
  • lesklé fólie včetně lepidla mají tloušťku 25 μm, matné asi 30 μm.
  • Nevýhoda: časová náročnost a cena = využívá se zřídka.

Mokrá

Základním principem je spojení lepidla na vodní bázi (disperzní lepidla) a polypropylenové folie s laminovaným archem. Při laminování za studena by u papíru této tloušťky vznikalo množství problémů, spojených s namočením papíru, do něhož se dostane vysoké procento vody. Vlhký papír se kroutí a musí schnout alespoň 24 hodin. Při mokré laminaci lze ovlivnit množstvím nanášeného lepidla kvalitu přenosu fólie na substrát zejména u drsnějších povrchů.

  • pokud chci laminovat i druhou stranu tiskoviny, musím počkat do úplného zaschnutí (48 hod.)
  • pro zpracování velkých nákladů ve velkých tiskárnách
  • obvykle se využívá u materiálů s vyšší plošnou hmotností než 115 g/m2
  • lesklá fólie má obvykle 12 μm, matná 15 μm
  • laminátory mají automatické archové podavače a podélné a příčné řezačky
  • nutnost pracovat ve velkých zakázkách, nelze laminovat oboustranně
  • Nevýhoda: vysoká pořizovací cena, stroje dlouhá doba schnutí a tím pádem se poměrně výrazným způsobem prodlužuje doba zpracování tiskoviny, nelze laminovat oboustranně

Výsledný efekt laminování za tepla a za studena je stejný.

Laminovací folie

Podle povrchu (optické vlastnosti) je můžeme rozdělit na lesklé, polomatné, matné, strukturované, čiré, s barevným nebo perleťovým nádechem, opticky variabilní, metalizované, holografické.

Důležitým parametrem je i tloušťka, silnější folie bývá drazší

mechanické a funkční vlastnosti: porozita, propustnost par, nepropustnost vlhkosti, pevnost, pružnost, rozměrová stálost, tepelná odolnost, odolnost proti oděru, odolnost vůči UV záření.

chemická struktura polymeru: polyetylen, polypropylen, polyester, polyvinylchlorid, polyvinylacetát, acetát celulózy.