Kontrola kvality a výrobního procesu prepress

Výsledkem celého reprodukčního procesu je výtisk. Jeho posouzení můžeme objektivně charakterizovat v jakém vztahu je vůči originálu. Výsledná kvalita výtisku závisí nejen na průběhu tisku, ale na použitých materiálech, kopírovacích podkladech.

Základem kontroly kvality jsou kontrolní proužky. Kontrolní proužky umísťujeme mimo obrazovou část listu rovnobežně s osou formového valce na výběhové straně. Mají být co nejmenší přičemž dolním ohraničením rozměrů jednotlivých políček je zachování možnosti denzitometrického vyhodnocování.

Kvalitní výrobek by měl dobře splňovat především tyto vlastnosti:

• Technické a funkční vlastnosti
• Bezpečnost
• Estetické, ergonomické a ekologické vlastnosti
• Být bez chyb a závad
• Splňovat polygrafické normy

Sloupcová korektura probíhá ještě před odevzdáním do tiskárny, dále tzv. domácí korektury prováděné korektorem v tiskárně, poté rozlišujeme korektury sloupcové a stránkové, na kterých se podílí nejen autor, ale i příslušný redaktor či jazykový redaktor - korektor, přičemž na vyžádání a v důsledku například velkého množství chyb může následovat i korektura korektury. Je také vhodné, aby druhou korekturu prováděl někdo jiný.

Jak již bylo uvedeno, provádí se korektura nejen textu, ale i ilustrací, popisků atd., a to pomocí korekturních znamének, tj. normalizovaných znamének a zkratek pro vyznačování chyb, překlepů a dalších nedostatků sazby na příslušném otisku (podle ČSN 880410). Přes velmi rychlý vývoj procesu změn při přípravě tisku periodik a neperiodických tiskovin má stále klasický korekturní proces svůj význam, a to vzhledem ke kvalitě přečteného textu.

Více o korekturách v sekci Korektury a korekturní znaménka

Náhled se provádí jako kontrola na monitoru počítače. Je sice rychlý a kdykoliv k dispozici, ale je jen orientační (barvy jsou zkreslené, neposoudíme, jak bude obrázek vypadat na papíře atd.). Monitory musí být kalibrovány tak, aby co nejvíce napodobovaly barevné hodnoty, jichž lze dosáhnout na tiskovém stroji.

Nátisk je různým způsobem zhotovený tisk, sloužící pro průběžnou kontrolu zpracovávané tiskové zakázky. Účelem nátisku je odhalit případné chyby ve vyřazení, obsahu a především vybarvení zakázky před zhotovením tiskové formy a vlastním tiskem. Pro barevný tisk se běžně požadují nátisky, které schválil zákazník a jež jsou potom předány tiskárně, která je srovnává s tiskovým výstupem. U nátisků se kontroluje vzhled a kvalita barev, případně vody, škrábance, skvrny, ostrost, stranová správnost, rozlišení apod. Nátisky je nejlepší prohlížet ve speciálním prohlížecím boxu se standardním osvětlením.

Vystihuje schopnost nebo neschopnost vytištěné barvy vrstvit další barvy (ve srovnání s přenosem na papír) při tisku do mokré. Obecně platí, že nevysušená vrstva tiskové barvy (mokrá) přijme tenčí vrstvu další barvy než vrstva dokonale vysušená. Přijímavost barev ovlivňují především:

• fyzikální vlastnosti barvy (viskozita, lepivost a rychlost zasychání)
• tloušťka barvové vrstvy (filmu)
• lepivost a viskozita barvy
• pořadí barev při tisku
• mechanické vlastnosti tiskové stroje (tiskový tlak, rychlost tisku, tj. čas mezi tiskem jednotlivých barevných separací jednotlivých barevných separací)
• konstrukce tiskového stroje, ovlivňující časový interval mezi tiskem jednotlivých barev, a tiskový tlak.
• potiskovaný materiál

Důsledkem špatné přijímavosti je barevný posun (menší množství tisknutelných odstínů, zúžení barevného gamutu).

Postup měření přijimavosti "T"

• barva vytištěná jako první leží na papíru, jehož přijímavost je 100%
• při tisku další barvy se část autotypických bodů zachytí na papír, část povrchu pokrytém první barvou
• měření se provádí vždy s filtrem pro barvu, která se tiskne jako druhá

Trapping se vypočítá dosazením naměřených hodnot denzit do tzv. Preucilovy rovnice

Další rovnice pro výpočet trappingu jsou např. Childersova, Brunnerova nebo Ritzova.

Pořadí barev při vícebarevném tisku

Při volbě pořadí barev je třeba zvážit:

• tloušťka barvové vrstvy (filmu)
• vlastnosti papíru (poréznost, savost,...)
• transparence barvové vrstvy
• konfigurace tiskového stroje a typ produkce
• obtížnost čištění a mytí tiskových jednotek

Procesní barvy by od výrobce měli mít upravenou lepivost pro určité pořadí při tisku (1. barva by měla mít vysokou lepivost, každá další o něco nižší)

YMKC - tradiční posloupnost, žlutá nebývá transparentní a vzhledem k nízké vydatnosti musela být nanášená silná vrstva barvy, což zhoršovalo vliv přijímavosti - doporučuje se proto tisknout nejsilnější vrstvu jako poslední

KCMY - od nejtenčího barvového filmu po nejsilnější, od tmavších barev po nejsvětlejší (lépe se seřizuje). Problém je, že se první tmavá mokrá barva může přenést na ofsetový potah následující tiskové jednotky (špinění).

CMYK - obvyklé pořadí doporučuje výrobce stroje, např. stroj Heidelberk KCMY, resp. CM + KY

Další jevy spojené s kvalitou tisku naleznete v moderní polygrafii na stranách 297 a 298.

Optická hustota - často označovaná jako barevná hustota - charakterizuje objem odrazu pestrých a nepestrých povrchů. Tím se stává optická hustota optickou hodnotou. Při dopadu světla na povrch (kupř. na papír) je toto světlo povrchem odráženo. a sice tak, že čím více světla je tímto povrchem odráženo, tím světlejší je tento povrch. a naopak: světlo je odráženo o to méně, čím je tento povrch tmavší. Odražené (reflektované) světlo vniká do našeho oka a my jej vnímáme jako různě tmavé povrchy.

S touto otázkou souvisí: Korektury a korekturní znaménka

Foto - © 2013 Davidmorgans