Lepidla, kůže, textilní materiály


Lepidla

Velkou skupinu lepidel v polygrafickém průmyslu však tvoří také lepidla knihařská, sloužící k výrobě knižních vazeb. V tomto segmentu se přitom můžeme setkat s celou řadou různých druhů lepidel. Při výběru lepidel je třeba zvážit vhodnost jeho použití na aplikaci a to vzhledem k několika faktorům. Jsou to zejména, materiály lepených ploch, požadovaná pevnost spoje a mechanické namáhání všeobecně, rychlost fixace, těsnost spoje, vzhled spoje, tepelné nebo chemické namáhání spoje, elektrické vlastnosti a obecně vlastnosti po vytvrzení.

Lepidla rostlinného původu

Lepidla živočišná - glutinová

Patří v knihařství mezi nejstarší lepidla. Základní surovinou k jejich výrobě je kolagen z kůže a kostí zvířat. Jsou z kostí, kůží rybích šupin. Dnes má význam jen klíh kostní a kožní.

Hnědé klihy se aplikují především při výrobě knižních desek pro vazbu V8.

Gutin: je základem kolagenu - bílkovina z kostí, chrupavek a šlach. Ze zvířat působením kyselin, alkálii nebo vody vyšší teploty se kolagen mění na glutin. Ve vodě je nerozpustný, jen v ní nabobtná, po nabobtnání je rozpustný v teplé vodě.

Lepidla syntetická - disperzní

V knihařství se využívají hlavně disperzní lepidla, roztoková a tavná.

Disperzní lepidla

Disperzní lepidla tuhnoucí vsakováním a odpařením vody.

Velmi často se například disperzní lepidla používají při lepení předsádek, potahů, k bodovému lepení či lepení plochých spojů.

Tavná lepidla (Hot.melty)

Za normální teploty jsou to pevné látky. Zpracovávají se po krátkém roztaveni, při kterém zkapalní a stanou se lepivými.

Vhodná pro lepení kartonáže. V knihařství se použivaji pro lepení btoŽur, katalogů i některých tuhých vazeb

Knihařské plátno

Nejčastěji potahovaným materiálem při vazbě prumyslových knih

určeno především k výrobě polepů, ale i k celoplátěných tuhých knižních desek. Používá se k taktéž na lemování hrbetu měkkých vazeb, na spojování lepenkových dílů a lemování dětských skládanek (leporel) vyrábějí se z příze a čisté bavlny nebo směsi lnu a bavlny

Druhy: ražená, hladká a lesklá, matná, anglická plátna. Asi ve 20 barv. odstínech a bývají oboustraně zatíraná (některá např. matná jsou zatíraná pouze na rubové straně). Dodávají se v (kotoučích a šíře 1m a balí se po 50m) Každý kotou knih plátna musí být štítek s patřičnými údaji. Skládají se v dobře větraných místnostech o patřičné teplotě a vlhkosti. Neměly by být vystaveny přímým slun. paprskem

Knihařský gáz

Řídká tkanina. která se vyrábí z bavlněné příze, používá se k přelepování a tím i ke zpěvnování k. bloků.

Způsob použití: šití knižních gázů je lepené knižnýc gázů na hřbe knih.

Kapitálek

Ozdobná, někdy i vícebarevná lemovka (obruba). Má funkci okrasnou, ale vychází z historické technologie šití knih. Bývá vyrobena ze syntetických vláken, bavlny nebo umělého hedvábí. Při výrobě tuhých vazeb se nalepuje na okraje hřbetní části knižního bloku. Dodává se navynutý na cívkách a při kapitálkování knih se pás kapitálku odvíjí z cívky a nalepuje se na hřbet ořezaného knižního bloku na cívce musí být správně navinut.

Záložní stužka

Vyrábí se ze syntetického hedvábí různé bar. odstíny 3-6 mm lepí se do středu hřbetu horního okraje kniž. bloku a používá se k založení strany knihy

Knihařské nitě

Jsou z různých materiálů, jsou přizpůsobeny k sešití knižných složek a celých kniž. bloků

Nitě z bavlněných vláken

mají velkou pevnost a vzlíčích a spolu ze syntetickými lepidla se dobře spojují s papírem nejsou odolné proti oderu

Nitě ze syntetických vláken

oproti bavlněným mají vyšší pevnost, ale v zlicích se pevnost sňižuje.

Nitě kombinované

kombinací jednoho anebo 2 bavln o 2 syntetických vláken, mají velkou pevnost a kombinovaně se trhají

Nitě tavné

Používají se k sešívání knižnách složek na některých typech skládacích strojů při působení tepla se niť stává samolepící a tlakem se přilepí na hřbetní lom desky


Související

Historie knižní vazby